Richard Swinburne - KNIHA Bůh jako vysvětlení [CZE]

V druhe polovine dvacateho stoleti doslo v anglosaske jazykove oblasti k oziveni zajmu o problematiku filosoficke (tj. na vire nezavisle) theologie. Mezi cetnymi autory, kteri se ji dnes zabyvaji, ma zvlastni postaveni oxfordsky profesor Richard Swinburne (nar. 1934), protoze byva povazovan za hlavniho iniciatora dnesni renesance teto discipliny. Swinburnovo dilo, psane prevazne pro odborne filosofy, je v ceskem prostredi dosud temer nezname. Drobna, na rozdil od jinych autorovych del popularne zamerena Swinburnova knizka Buh jako vysvetleni poslouzi diky poutavemu podani prvnimu priblizeni tohoto vyznamneho filosofa sirsi ceske verejnosti.

Autor zacina svou knihu vykladem o pojmu Boha ve velkych monoteistickych nabozenskych soustavach, predevsim v krestanstvi a zidovstvi. Pokracuje pak zdanlive nesouvisle o tom, jak vysvetlujeme veci, tj. o povaze prirodovednych teorii a prirodnich zakonu. Zde predevsim ukazuje, jaka jsou kriteria pro prijeti urcite teorie (kdy davame jedne teorii prednost pred druhou) a ze jsou mezi teoriemi vztahy zavislosti (tato cast knihy je bez ohledu na to, k cemu autor smeruje, sama o sobe brilantne napsanym uvodem do metodologie dnesniho prirodovedeckeho poznani). Po uvedenych metodologickych vykladech prechazi autor ke svemu vlastnimu nametu. Zde ukazuje, ze vsechny prirodovedne teorie ponechavaji vzdy neco nevysvetleno, neco, co muze vysvetlit pouze teorie metafyzicka. V konkurenci metafyzickych teorii (nalezi k nim napr. materialismus) je teorie teisticka vzdy ta, ktera nejlepe splnuje veskere pozadavky, ktere na teorie v jinych oblastech vedeni klademe. Pri dukazu toho se autor seriozne, ale zaroven vtipne a presvedcive vyrovnava napr. s novodarwinismem a jeho dnes nejznamejsim propagatorem R. Dawkinsem (jehoz i do cestiny prelozena kniha Slepy hodinar udelala na nasi verejnost nemaly dojem), a s jinymi dnes rozsirenymi a u nas znamymi neteistickymi „teoriemi vseho“.

Swinburne vychazi z tradicni metafyziky (projevuje se to tim, ze nekdy sva tvrzeni doklada i citaty ze sv. Tomase), ale jeho metodicky postup je odlisny. Nepodava dukazy existence Bozi, nybrz pouze ukazuje, ze teisticka teorie predci podle bezne uznavanych kriterii svou jednoduchosti a vysvetlujici silou teorie jine. Takovy postup sice dukaz Bozi existence nezahrnuje, ale ovsem ani nevylucuje.